Cukroví podle Pierra


Rytíři kulatého stolu hledali celou věčnost Svatý grál. Ritířka Blanka zase celý život hledá to ideální cukroví pro naší domácnost, kde se cukroví prostě nejí. Bohužel pro ní jsem na oba syny přenesl tvrzení, že nejlepší cukroví je klobása. A s tím se Blanka nemůže smířit, tak každý rok hledá takové cukroví na Vánoce, které otočí naše spojení, že Vánoce jsou oschlé vanilkové rohlíčky a drolivé linecké. Tentokrát na nás vytáhla velký kalibr a tím je cukroví od legendy řemesla Pierra Hermé.
No nebudu vás napínat, chutnalo nám tak, že už nezbylo. Tím pádem držíme tradici, na Vánoce žádné cukroví prostě nebude.

Ingredience (na cca 20 kousků)
260 g hladké mouky
30 g kvalitního holandského kakaa
250 g změklého másla
¼ lžičky soli
100 g moučkového cukru
30 g bílku (cca z 1většího vejce), lehce prošlehaný vidličkou
½ lžičky vanilkového extraktu
Na dokončení (není nutné)
tmavá čokoládová poleva
nasekané pistácie

Postup
Pečicí troubu předehřejeme na 175 °C a dva plechy na pečení vyložíme pečicím papírem. Do misky prosejeme mouku s kakaem, dobře promícháme a odložíme stranou. V jiné míse vyšleháme změklé máslo se solí do světlé pěny, asi 2–3 minuty. Přidáme prosátý moučkový cukr a vyšleháme do nadýchané a světlé pěny. Poté zašleháme bílek s vanilkovým extraktem.
Nakonec po částech při nízké rychlosti zapracujeme moučnou směs. Měli bychom získat dokonale hladké těsto.
Připraveným těstem naplníme cukrářský sáček s hvězdicovou koncovkou a na plechy vyloženým pečícím papírem stříkáme libovolné tvary.



Pečeme v předehřáté troubě cca 10–12 minut, dokud nezačne cukroví na okrajích lehce zlátnout. Upečené cukroví necháme asi 10 minut odpočinout na plechu a poté ho opatrně přendáme na chladicí mřížku.



Mezitím si na vodní lázni rozehřejeme čokoládovou polevu a jednotlivé tvary do ní namáčíme a sypeme například nasekanými pistáciemi. Necháme zatuhnout a poté skladujeme v chladu a uzavíratelné nádobě.

Vytisknout

Uvařili jsme 15.12.2023


Komentáře

   odpovědět
Tyto sušenky jsou naprosto skvělé! Cukroví u nás doma moc nefrčí, peču 2-3 druhy po plechu, jen abych měla něco na stůl. Ostatní kolem toho chodí a předstírají, že to nevidí. Ovšem u těchto sušenek se stal naprostý opak. Musela jsem je bičem odhánět, aby je alespoň nechali vychladnout. Už jsem dělala dvě dávky a do štědrého dne mě min. ještě 2 čekají :))